Achtung, Achtung!! - Pozor, Pozor!

Představitelé ČR chtějí udělati zase jeden experiment - chtějí uzavřít hranici se SR. Bojí se snad Česko imigrace slovenských Cikánů? Nebo je snad Slovensko nepřátelský stát?                                                                         

Na česko-polské hranici už známe podobný experiment: v r. 1744 se rozdělilo Slezsko. Důsledky trvají dodnes, 13 let po pádu komsoc. režimu. Dnes už se představitelé ČR a PR nemohou vymlouvat na komunisty. (Že by mělo Polsko strach z pašování alkoholu do PR?). Jaké jsou ty důsledky rozdělení území?  Toto nové pohraničí je se stalo periferním územím, lidově řečeno "prdel světa", "tam, kde lišky dávají dobrou noc". Je zde omezena možnost cestování, jsou nutné zbytečné objížďky, je omezena výměna zboží, kapitálu, služeb a pracovních sil, rozvíjí se zde ilegální pašování zboží, zbraní, drog i osob. Pro nízkou atraktivnost regionu, způsobenou omezenou propustností státní hranice (aby turista náhodou nešlápl za hranice a neměl z toho problémy), se zde dostatečně nerozvíjí cestovní ruch. Toto vše způsobuje vysokou nezaměstnanost, nízké výdělky, další neatraktivnost atd.

Zpřísněním pohraničního režimu na česko-slovenské hranici by zde nastalo totéž. Navíc by byli diskriminováni chataři, vlastníci rekreační objekty ve druhém státě, upadal by turismus, neboť mnoho turistických stezek vede přímo "po čáře", nastaly by nutnosti zbytečných objížděk, další oddělení Čechů a Slováků a další velmi negativní jevy. Nechceme Česko////////////Slovensko! Nechceme železnou oponu na hranicích se Slovenskem!

Schutzzone

Na hranicích se Slovenskem a Velkoevropskou říší bude znovu ochranná zóna-šuccone, kterou si tentokrát sami vybudujeme. Na její ochranu si můžeme najmout veterány ze socialistické Pohraniční stráže (PS), jenž mají mnoho zkušeností se střílením uprchlíků. A ve Slovenském štátě může zase v klidu vládnout Vlado (Mečiar).

Co by se dalo udělat

V případě nepřijetí  Slovenska do EU by mělo být Slovensko přijato do Schengenského prostoru (jedná se o možnost volného cestování občanů SR do EU a občanů zemí EU na Slovensko). Schengenská hranice by neměla vést mezi Českem a Slovenskem!  Schengenská hranice by měla vést na východních hranicích Schengenského prostoru, tedy pravděpodobně až na slovensko-ukrajinské hranici, což je asi 100 km. V případě přijetí Česka (ČR), Polska (PR) a Maďarska (MR) a nepřijetí Slovenska (SR) do Evropské unie (EU) by bylo výhodnější i pro PR a MR, kdyby bylo Slovensko v Schengenském prostoru. PR a MR by nemusely hlídat svoje hranice se SR a mohly by všechny svoje síly přemístit na východní hranici Schengenského prostoru. ČR by ušetřila peníze a dokonce by mohla pomoci SR s ostrahou východní hranice!

A nyní několik článků z tisku:

Hraniční režim se nenápadně utužuje
Naše dvě obce v Beskydech, moravská Bílá a slezské Staré Hamry, mají 20 km dlouhou hranici se čtyřmi kysúckými obcemi. Skládají se z 55 osad, z nichž 10 je na slovenské hranici. Každá z těch deseti osad má své pokračování na slovenské straně. Dělí je jen vozová cesta, turisticky značená hřebenovka, která jde 100 metrů po moravské straně, pak 200 po slovenské atd., jak to dovoluje terén. Do některých osad se dá dostat jedině tak, že se po cestě několikrát překročí hranice. Lidi tak chodí denně do práce např. v lese, a to i s koňmi na přibližování dřeva. Chodí tak děti za babičkou, protože 40 procent manželství je smíšených. Naše zdravotní středisko existuje jen proto, že má dost pacientů díky slovenským sousedům chodícím denně přes hranici. Pojízdná prodejna, kterou platíme z obecního rozpočtu (což je asi unikát v republice), abychom i ve vzdálených osadách zajistili lidem živobytí, funguje jen díky tomu, že má dostatek zákazníků ze Slovenska. Hraniční režim se ale pomalu a nenápadně utužuje. Zasahuje do osudů mnoha lidí, kteří jsou už otráveni neustálým zastavováním a prohlídkami policie a celníků. My, kteří jsme na vojně sloužili na západní hranici, máme obavy, že se oblast uměle vylidní jako na Šumavě, protože hodně otrávených lidí se chce odstěhovat. Říká se, že je to snad záměr. Když u nás byl v první polovině listopadu náměstek ministra vnitra a sdělil nám, že režim na hranici se má přitvrdit, tak řekl, že stát na to nedá ani korunu navíc, ani další posily. Chtějí uzavřít zelenou hranici a onu hřebenovou turistickou cestu, protože prý se Slováky není řeč! Víme, že nám lhal.
PETR ŠIMEČEK, zástupce starosty Starých Hamer

17. 10. 2002 - Moravskoslezský deník - (Deníky Moravia) - JITKA HRIVŇÁKOVÁ

V turistickém centru Bílý Kříž v Beskydech bude přechod

STARÉ HAMRY, KLOKOČOV, HRČAVA - Na česko-slovenské hranici začne nejpozději do dvou let platit nový, tvrdší režim. Podle zástupce šéfa oblastního ředitelství cizinecké a pohraniční policie Petra Navrátila se změní nadstandardní hraniční režim se Slovenskou republikou na standardní. Lidé z pohraničí jsou zákonem rozhořčeni. Nemohli by již překračovat česko- slovenskou hranici v libovolném místě jako dosud, ale budou muset použít některý z hraničních přechodů.


Ten však může být kilometry daleko. Jen v Moravskoslezském kraji v okrese Frýdek-Místek pojí Českou a Slovenskou republiku od Bumbálky po Hrčavu 53 kilometrů společné hranice. Hraniční přechody se Slovenskem jsou v okrese tři - v Mostech u Jablunkova, v Konečné a v Bílé." Další by mohl vzniknout ve známém turistickém centru Bílý Kříž v Beskydech, jímž prochází státní hranice," uvedl Navrátil.
"Ani nový hraniční přechod nic nevyřeší. Zde jší oblast se vylidní," obává se místostarosta Starých Hamer Petr Šimeček. P rávě tato obec se spolu se sousední Bílou a slovenskou Korňou a Klokočovem nejvíce zasazovala v parlamentu o to, aby zákon v této podobě nebyl přijat. "Ministerstvo vnitra se nyní snaží jiným způsobem dosáhnout toho, co původně zamýšlelo. Údajně už se začalo jednat se slovenskou stranou o změně režimu na česko- slovenské hranici," dodal Šimeček.

Nejvíce postiženi budou podle něho lidé žijící v bezprostřední blízkosti státní hranice. "Je nepřijatelné, aby starousedlíci nemohli přecházet přes takzvanou zelenou hranici kdekoliv, ale jen na konkrétních místech. Třeba k domu, na který se dívají ze svého okna, by museli cestovat dvacet kilometrů k nejbližšímu přechodu a pak dalších dvacet kilometrů zpět," upozornil. Nespokojenost je na obou stranách hranice. "Máme tu chalupy vzdálené od sebe sto metrů, a každá je na území jiného státu. Jejich obyvatelé se dosud běžně navštěvovali," říká starosta Lysé pod Makytou Jaroslav Kohút.

Kromě toho mají Češi a Slováci na obou stranách hranice příbuzné a běžně se navštěvují. "Asi 40 procent našich obyvatel je propojeno s českou stranou, mnozí z nich jsou české národnosti. Přiženili se a provdali z jedné strany na druhou," říká František Hutyra, starosta obce Klokočov, která leží dva kilometry od hranice.

Problémy způsobí nový hraniční režim i v nejvýchodnější obci České republiky - Hrčavě. Poslední dva ze zdejších obyvatel ještě stále pracují na šachtách na Karvinsku. Do práce se dostanou jedině tak, že sejdou k autobusu do Čierné, který jede ze Slovenska do Ostravy. "Nedovedu si představit, co by to znamenalo, pokud se skutečně změní režim na hranicích se Slovenskem. Nejspíš budeme znovu bohem zapomenutý kraj," dodává starosta Josef Szkandera.

27. 3. 2002 - Dnes - (das)  Z domova - strana 2:
Cesta do zemí unie bude jen na občanky

Praha - Po přistoupení do EU budou moci Češi cestovat do zemí unie bez pasů, jen
s občanskými průkazy. Podle zákona, který včera přijala sněmovna, se však cesty do Česka ztíží pro
občany Slovenska. Ti budou muset mít pasy, zatímco dnes stačí občanské průkazy.

07. 01. 2002 - Petr Uhl, Právo:
Za standardními hradbami zvítězíme

Bylo by asi prospěšné, kdyby se pravidelně sestavovaly tabulky inflace módních slovních spojení, užívaných politiky. Jsou-li jen mlhavě vymezena, jako například "společenská objednávka" či "evropský socialismus", nebo lze-li dokonce jejich smysl vyložit různě, jako například "vyrovnání se s minulostí" nebo "národní zájem", může jejich frekvence a kontext ukázat na zájmy jejich uživatelů a politických stran, v nichž se sdružují ve snaze získat či podržet si státní moc. Jedním s těchto módních výrazů je slovo "standardní". Velmi si je oblíbil Václav Klaus a ODS, zaznívala v jeho novoročním televizním klání s Milošem Zemanem. Něco má být, neb je to standardní, a něco jiného být nemá, neboť to standardní není. A zda je to standardní, to určuje Klaus a ODS, snažíce se vzbudit dojem, že veřejnost už sama o standardnosti postupu rozhodla. Hlediska ústavnosti, právnosti nebo třeba evropské tradice či sociální spravedlnosti a solidarity se nepřipouštějí. Novoroční kocouří předení se týkalo i Evropské unie. Při jejím posuzování Klaus kritériem nestandardnosti, a tím i nepřijatelnosti, nikdy nešetří, ať už mluví o euru, federaci evropských států, či o zásadě subsidiarity, přínosu evropských křesťanských demokratů, podle níž se má rozhodovat na nejnižší možné úrovni. Je ovšem otázka, nakolik jsou podle ODS standardní takové jevy jako státní regulace národního hospodářství, vliv občanských sdružení na rozhodnutí obvykle příslušející státu nebo sociální solidarita. Zaplaťpánbu za to, že míra této regulace a onoho vlivu a solidarity je v každé zemi Unie různá, neboť různé jsou tradice i politická kultura. Rušení této různosti se neplánuje. My bychom si měli vybírat, a to nejen podle finančních možností, a ne něco předem odmítat jako "nestandardní". Klaus a jeho ODS nejsou sami, kdo zdvihá prst standardnosti. Také Petr Pithart si ve svém novinovém novoročním rozhovoru nejvíce (!) přeje, abychom po volbách postupovali standardně. A standardní je pro Pitharta jen "střídání stran u moci a v opozici", asi podle britského vzoru. Slovensko-české vztahy, hraniční poměry a pobytové podmínky hodnotilo české ministerstvo zahraničí dlouho jako "nadstandardní", nyní mluví, spolu s vnitrem, o nutnosti podmínek jen "standardních". Jsme všichni na vině, když Miloš Zeman a jeho ministr Kavan hovořívali o česko-slovenské nadstandardnosti (a činili tak často a rádi, dokládajíce tím své evropanství); měli jsme chtít, aby vymezili její rozsah a visegrádský a evropský účel. Saská vláda na nás požaduje zvýšení počtu hraničních přechodů v Krušných horách (mezi válkami jich bylo dvakrát víc než dnes!). Standard tak začíná být, i díky jedné premiérově liberální koketérii, poměřován Beneluxem, fungujícím už desítky let před vznikem EU bez vnitřních hranic. A v této době se nám naše ministerstva pokoušejí vnutit "standardy", na které jsme už dávno zapomněli. Ale co je dnes v Evropě standardní? Němci při návštěvě ČR už žádné pasy nepotřebují, Američané zase nepotřebují víza. Česká ministerstva by měla usilovat o stejné podmínky pro české občany, a ne připravovat ztrátu výhod při jejich cestách na Slovensko a pobytu tam. Držitelé diplomatických pasů, kteří nestrávili ani jediný den na slovensko-českém pomezí, takové snahy těžko vyvinou. Hodnocení poměřované blíže neurčeným "standardem" bývá pythické, připomíná delfskou věštbu - "za dřevěnými hradbami zvítězíte". Poslouchaje na Nový rok Václava Klause, učinil jsem malé předsevzetí: vždy, když se setkám se slovem "standardní", budu se snažit představit si jeho nový, evropský a perspektivně i světový, sociálně spravedlivý a svobodomyslný obsah.

18. 12. 2001 - Právo - Ivan Vilček:

Jednat s ČR budeme, ne však o změně režimu na hranicích

SLOVENSKÝ MINISTR VNITRA IVAN ŠIMKO:

* Před měsícem jste v Praze odmítl jednat s ministrem Stanislavem Grossem. Co vás vedlo k tak ostře odmítavému stanovisku?

Že jsem odmítl jednat, je nepřesná interpretace. To není můj styl a ani by to nebylo správné. Já jsem pouze oznámil, že slovenská strana nepovažuje za potřebné jednat o konkrétním tématu - o změně režimu na česko-slovenské hranici. Nepovažujeme prostě za účelné jednat o změně dohod, které vytvářejí právní postavení českých a slovenských občanů při překračování naší společné hranice. To je přece ten nadstandard, o kterém tak často mluvíme. Týká se to především bezvízové dohody a tzv. režimové smlouvy. Tyto smlouvy se však netýkají občanů třetích zemí.

* Váš postup při jednáních v Praze označil premiér Zeman za "hluboce amatérský". Myslím si, že našim vztahům prospěje, když tato slova nebudu hodnotit.

* Na jednáních 27. srpna v Praze však váš náměstek sou hlasil s provedením úpravy bezvízové dohody. Nežádal tedy ministr Gross při jednání s vámi jen splnění tohoto závazku?

To nebyla jednání politická, ale odborná. Pokud však vím, ve slovenské verzi zápisu se vůbec nic neříká o dohodě. Tato témata se pouze nastolila. Opakuji: byla to jednání bez politického mandátu. Přiznávám, že jsem o nich byl informován až dodatečně. Pravděpodobně byla dohodnuta ještě před mým nástupem do funkce v květnu 2001. Já jsem však při jednáních s ministrem Grossem prezentoval stanovisko celé slovenské vlády - a to je rozhodující.

* Jste ale ochoten jednat o nelegální migraci občanů třetích zemí přes společnou hranici?

Nebráníme se posílení ostrahy naší společné hranice, protože je iv našem zájmu, aby nadstandardní vztahy mezi našimi zeměmi nezneužívali uprchlíci z třetích zemí. Proto jsem sám ministru Grossovi navrhl hovořit o nelegální migraci a o opatřeních, která lze v této oblasti udělat. Dohodli jsme se, že o tom budou odborníci z obou států diskutovat v lednu. Když dospějí ke konkrétním závěrům, jsem samozřejmě připraven na toto téma s panem ministrem jednat. Ještě jednou zdůrazňuji, že jde o občany třetích států a že nechceme vytvářet neklid mezi občany našich zemí. Opatření, která mají zamezit ilegální migraci, by se v žádném případě neměla dotýkat občanů Slovenské a České republiky. Pokud se ČR obávala, že režim na společné hranici jí způsobí problémy při jednáních s Evropskou unií (EU), je třeba zdůraznit, že ČR bez problémů uzavřela kapitolu spravedlnosti a vnitra. Je zřejmé, že Brusel nám v tomto směru neklade žádné podmínky.

* Slovensko by ale mělo utěsnit především své hranice s Ukrajinou, aby problém nelegální migrace nebyl na česko-slovenské hranici tak naléhavý.

Samozřejmě - úkolem Slovenska je co nejlépe zajistit příští vnější hranici Evropské unie, a to je naše východní hranice. Tady je to už v naší režii a já tomu věnuji mimořádnou pozornost. Nedávno jsem pěšky prošel část zelené hranice s Ukrajinou a musím konstatovat, že nejsem spokojen s jejím technickým zajištěním. Posílili jsme sice hlídky o příslušníky armády, ale to zjevně nestačí. Bez technické složky nemůžeme s čistým svědomím říct, že tato hranice je dostatečně střežená. Rozhodli jsme se proto, že investujeme do techniky, abychom v polovině příštího roku viděli změny k lepšímu. Měli bychom také najít společný standard ochrany východní hranice především s Polskem a Maďarskem.

* Má vůbec Slovensko dost peněz na to, aby na téměř stokilometrové hranici s Ukrajinou technicky neprůchodnost zajistilo?

Už pracujeme na konkrétních projektech. Potom požádáme EU o finanční pomoc, protože se bude jednat o ochranu východní hranice Unie. Když vyřešíme problémy na východě, o to méně bude třeba soustřeďovat se na západní hranice. Nedávno jsem jmenoval Olgu Šimonovou zmocněnkyní vlády pro východní hranici.

* Na východě Slovenska se objevují případy, kdy sami policisté pomáhají převáděčům, a tak se dostávají na Slovensko velké skupiny nelegálních migrantů, které směřují dál na západ.

To je problém, který nechci zatajovat. Je to jev, který bohužel existuje, a to nejen na Slovensku. Pokušení přilepšit si tímto způsobem je u některých policistů silné. Převáděčství je dnes jako forma organizovaného zločinu velmi výnosné. Právě zmíněná technická opatření mohou do značné míry pomoci. Signalizace, která bude nezávislá na lidském faktoru, umožní vymýtit tento nešvar.

* Nezdá se vám, že vláda i váš resort dosud otázku východní hranice částečně zanedbávaly?

Tak bych to neformuloval. Od roku 1993 se do ochrany hranic investovalo přibližně 600 miliónů korun. Přiznávám však, že málo z toho do jejich technické ostrahy. Na zajištění východní hranice se prokazatelně dalo nejvíce prostředků, ale dnes je jasné, že to nestačí.

***

Ivan Šimko (46) vystudoval Vysokou školu ekonomickou a Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. Do politiky vstoupil v roce 1990 jako poslanec Federálního shromáždění ČSFR za Křesťanskodemokratické hnutí. Od roku 1994 byl poslancem Národní rady SR, ministrem vnitra byl jmenován letos 30. května. Ženatý, má čtyři děti.

13. 2. 2002 - ČTK:

Polsko otálí s vízy pro bývalý Sovětský svaz

Varšava - Polsko zavede vízovou povinnost pro obyvatele Ruska, Ukrajiny a Běloruska 1. července 2003, uvedl včera vládní mluvčí. Dřívější dohody s Bruselem předpokládaly, že tento nechtěný krok Varšava učiní do konce roku 2001. Termín zavedení víz pro obyvatele některých zemí bývalého SSSR bude podle polských vyjednavačů s EU zcela jistě ještě předmětem rozhovorů s Bruselem. Mluvčí vlády však řekl, že rozhodnutí polská strana hodlá "velmi tvrdě a jednoznačně prezentovat v jednáních s EU". Česko zavedlo vízovou povinnost pro občany zmíněných států již v polovině roku 2000.

Udrží ČR nadstandardní vztahy se Slovenskem?

S ohledem na objektivní skutečnosti a okolnosti i na dosavadní vývoj lze předpokládat, že datum vstupu ČR a Slovenska do Evropské unie budou rozdílné, resp. že SR nebude patřit mezi státy přijaté do Evropské unie v první vlně (jak dokazují poslední stanoviska Evropské komise, Rady i Evropského parlamentu, myšlenka, že se EU rozšíří najednou o všechny kandidáty, byla opuštěna – viz např. návrh na zřízení instituce tzv. dočasných vnějších hranic). Tato skutečnost samozřejmě velmi výrazně ovlivní vztahy České republiky ke svému východnímu sousedovi. Již nyní s jistotou můžeme říci, že pokud ČR do EU vstoupí, stávající nadstandardní vztahy se mezi oběma státy zhorší, dokonce přestanou být nadstandardní a ocitnou se na druhé koleji. Všechna vyjádření různých Migašů a Klausů, že by chtěli i po vstupu ČR do Unie zachovat celní unii mezi ČR a SR atd., jsou v lepším případě zbožnými sny, spíše však jde o další z projevů předvolební hry a líbivého populismu. Realita je taková, že pokud v současnosti někdo souhlasí se vstupem České republiky do Evropských společenství, souhlasí zároveň s odcizením českého a slovenského národa, tedy s prohloubením té dynamiky, kterou zahájilo rozbití společného státu Klauso-Mečiarovskou garniturou. Důvody výrazného oslabení nadstandardních vztahů se Slovenskem po případném vstupu ČR do unie jsou následující. Evropská unie je charakteristická svou nadnárodností, tzn., že členské státy ztrácejí část své suverenity a přesně vymezený okruh pravomocí (který se postupně rozšiřuje) přenechává orgánům EU.Zároveň se okamžikem vstupu komunitární a unijní právo stává součástí právního řádu členského státu a je nadřazeno i jeho ústavnímu pořádku. (Pro výše uvedená tvrzení viz např. čl. 189 Smlouvy o ES, rozsudky Evropského soudního dvora – Van Gend en Loos 26/62 z 5.2.1963, Costa 6/64 z 15.7.1964, Simmenthal 106/77 z roku 1977 a další prameny evropského práva.) To znamená, že dosud platný ústavní zákon 74/1997 z 19.3.1997 o změnách státních hranic se Slovenskou republikou i Smlouva mezi ČR a SR o společných státních hranicích 246/1997 budou podřízeny primárnímu a větší části sekundárního práva ES. Součástí komunitárního práva je také tzv. schengenský aquis = Schengenské dohody (tj. 1.Schengenská dohoda z r.1985, Úmluva o aplikaci Schengenské dohody z r.1990, s platností od r.1995 a Dublinská úmluva 1992), které se na základě Amsterodamské smlouvy o revizi smluv o založení tří společenství, Smlouvy o EU a některých souvisejících aktů k 1.5.1999. Tyto dohody budou jedním z důvodů výrazného ochlazení vztahů mezi Českou republikou a Slovenskem. Proč? Schengenský aquis (právní systém) znamená 1.)uvolnění volného pohybu zboží a služeb uvnitř prostoru a 2.)výrazně se zpřísňují kontroly zboží a osob na vnějších hranicích Společenství, tj. na hranicích mezi ČR a SR. Dosavadní mírné kontroly a volný pohyb bude nahrazen téměř železnou oponou (status přidruženého státu EU v této otázce Slovensku nepomůže, neboť této problematiky se Asociační dohoda netýká). Protože je schengenský aquis součástí zřizovacích smluv Společenství, je bezprostředně závazný a pravomocný a Česká republiky bude muset těmto požadavkům přizpůsobit svůj právní řád (včetně ústavních zákonů a mezinárodních smluv jimiž je vázána) prostřednictvím tzv. kompenzačních opatření. Další překážkou bude plná realizace koncepce jednotného vnitřního trhu (zaveden Jednotným evropským aktem 1986, platnost 1987) na území ČR, která objektivně bude znamenat snížení objemu vzájemného obchodu a při použití zásady reciprocity(vzájemnosti mezi státy) povede k stížení možnosti vzájemných investic. Například bude vstup do EU znamenat zánik česko-slovenské celní unie, kde má Česká republiky roční aktivní saldo 4mld Kč. Rozhodné omezení možných snah ČR o udržení vřelých vzájemných vztahů znamená institut vnějších pravomocí EU, resp. kompetencí v rámci vnějších vztahů a společné zahraniční a bezpečnostní politiky (druhý pilíř Unie). Toto je upraveno v článcích 11-19 Smlouvy o EU a čl.3 a 24, 177-181 Smlouvy ve znění Amsterodamské smlouvy. Institut vnějších vztahů a společné zahraniční a bezpečnostní politiky znamená vertikální přenos velké části pravomocí v zahraničněpolitické oblasti na orgány Evropské unie. Rozlišuje se přitom explicitní vnější pravomoci EU jako je již zmíněná společná zahraniční a bezpečnostní politika, dále spolupráce ve věcech trestních (čl.38 SEU) – tzn. orgány Společenství určují, koho vydat a koho ne, měnová politika (čl.111), obchodní politika 131-134, služby čl.133 odst.5 a další. Kromě toho disponují orgány EU tzv. implicitními = souběžnými vnějšími pravomocemi - to znamená, že pokud vydalo Společenství k provádění některé společné politiky, předvídané Smlouvou, v jakékoliv formě společná pravidla, nemají členské státy nadále právo individuálně ani kolektivně sjednaná s třetími státy nadále právo individuálně ani kolektivně sjednávat s třetími státy závazky, jež by tato pravidla mohly ovlivnit. O tom, které dohody mohou pravidla ze Smluv ovlivnit, samozřejmě rozhodují orgány Evropské unie. ČR to tedy nijak výrazně neovlivní a bude se muset nařízení bruselských byrokratů podřizovat. Členské státy se podle zřizovacích smluv musí zdržet jednání odporujícího zájmům Unie, podporovat společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a musí veškeré své akce oznámit Radě. Základem společné zahraniční a bezpečnostní politiky je mimo jiné loajální spolupráce členských států při provádění této politiky, důležité jsou společné postoje a společné akce, které přijímá Rada (např. 3 dny po zahájení války NATO proti Jugoslávské svazové republice bylo přijato stanovisko tento mezinárodní zločin podporující). Tzn. že Česká republika bude ve velké míře bez vlivu na vlastní zahraniční politiku a ani při dobré vůli nebude moci udržet nadstandardní vztahy s bratry Slováky. Otázkou bude také možné zavedení vízové povinnosti se Slovenskem. V současné době mají členské státy Společenství vízový styk s přibližně 130 zeměmi. Zatím neexistuje jednotné evropské vízum, ale intenzivně se na něm pracuje. Východiskem pravděpodobně bude přístup – pokud má 1.členský stát Unie se třetí zemí vízový styk, bude zaveden i ostatními. Pokud bude jednotné evropské vízum zavedeno ještě před vstupem ČR do EU, je klidně možné, že mezi bývalými republikami Československa vznikne vízová povinnost. Otázkou je též občanství. Podle SES (čl.18, 39, 43, 52 ad.) a také směrnice Rady (hlavně směrnice 180/26 z 28.června 1990) získáním státní příslušnosti jednoho z členských států vzniká osobě automaticky evropské občanství. Navíc je ulehčeno nabytí práva pobytu rodinným příslušníkům unijního občana. To vede na Západě k obavě před přílivem „mas z východu“, a proto se zpřísňují podmínky nabytí občanství v některé členské zemi EU osobami ze třetího státu. V důsledku toho téměř stoprocentně dojde ke změně poměrně nově přijatého zákona, usnadňujícího Slovákům nabytí českého občanství. Není také od věci si uvědomit, že Vysokým zástupcem majícím na starost společnou zahraniční a bezpečnostní politiku je z titulu svého úřadu generální tajemník Rady EU, kterým je v současnosti na dobu neurčitou jmenovaný válečný zločinec J.Solana.

Cíl všech pokrokových občanů našeho státu – další sbližování a nakonec znovusjednocení Československa, se vstupem ČR do Evropské unie vzdaluje nejen z krátkodobého, ale také ze střednědobého strategického horizontu. Je nutné uvědomit si tento aspekt vstupu do EU (jenž je pouze jedním z mnoha negativ vstupu) a na základě tohoto poznání se řídit při rozhodování zda bude pro ČR vstup do Unie pozitivem nebo ne, a s tím související rozhodování zda vstup podpořit nebo ne.

Odborná skupina KSM pro EU,

JKA

Prameny k otázce:

Ústavní zákon 74/97 Sb. o změně státních hranic se Slovenskou republikou

Smlouva 246/97 Sb. mezi ČR a Slovenskou republikou o společných státních hranicích

Smlouva o ES (čl. 3, 24, 111, 131-134,177-181 ad.)

Smlouva o EU (čl. 11-19, 38 aj.)

Vybraná judikatura ESD

Dokumenty ke studiu evropského Práva, Karolinum, Praha 1997

L.Tichý a kol., Evropské Právo, C.H.Beck, Praha 1999

06. 04. 2002 - Právo - Petr Uhl - uhl@pravo.cz:

Hranice není žádné korzo


"Státní hranice mezi Bratislavou a Vídní není žádné korzo, kam mohu jít s Ančou na procházku." Těmito zlatými slovy komentoval první tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák v září 1969 konec liberálního cestování čs. občanů do ciziny. Snáze se jezdilo již od roku 1964 a po sovětské vojenské intervenci v srpnu 1968 to bylo paradoxně ještě volnější. Dalších dvacet let vyjížděli občané už obtížněji, ba někteří vůbec. Svobodu cestování, také postupným rušením víz a dalších omezení, považují zvláště mladí za jeden z hlavních kladů nového demokratického režimu. Je proto s podivem, že zákon o ochraně státních hranic schválila minulý měsíc Sněmovna bez rozpravy. Pokud projde Senátem, značně totiž ovlivní život statisíců občanů v 25kilometrovém pásmu od státní hranice a navíc ohrozí i nynější přijatelný režim na slovensko-české hranici. Zákonu se nevěnovala ani média. Do hraničního pásma, v němž bude mít policie nápadně podobná oprávnění jako někdejší Pohraniční stráž, patří i Břeclav, Hodonín a Vsetín a dále Třinec, Karviná, Bohumín, Ostrava, Opava, Krnov, Jeseník, Náchod a Trutnov. Je tu ovšem rozdíl - Pohraniční stráž operovala při hranicích s NSR a Rakouskem, zatímco police teď zaměří svou pozornost na východ. Bude mít právo bez povolení provádět prohlídky dopravních prostředků, každý bude povinen prokazovat svou totožnost, v blízkosti hranic může omezit i vlastnická práva občanů apod. Zákon, bude-li přijat, ohrozí i právo českého občana na vlast, stvrzené ievropskými a mezinárodními smlouvami. Každý má podle nich i podle české ústavní Listiny právo na svobodný vstup do svého státu. Pokuta pět tisíc korun jen za překročení hranice mimo hraniční přechod toto ústavní právo ohrožuje. Zákon rozlišuje hranici vnitřní, s Rakouskem a Německem, a vnější, s Polskem a Slovenskem. Vychází totiž z vládní víry, že ČR bude brzo v schengenském prostoru bez střežených hranic a celnic. Zákonem se stvrzuje tradiční, po ODS zděděná představa premiantství, jež nám umožní při vstupu do "Schengenu" předběhnout Slovensko a Polsko. V Evropě, kde Norsko, nejsouc členem Unie, je díky skandinávským sesterským zemím součástí "Schengenu" a kde ani mimounijní Švýcarsko neztrpčuje na propustných hranicích nikomu život, je přijímaná česká úprava krokem zpět. Zákon sice neruší mezivládní slovensko-české dohody o hraničním režimu a o bezvízových a pobytových podmínkách, je ale přípravou k jejich zrušení. Tyto dohody totiž nejsou mezinárodními smlouvami, ratifikovanými Parlamentem, a nemají, ani podle ústavní euronovely, účinné od 1. června, přednost před zákonem. Své záměry se slovensko-českými dohodami vláda před volbami tají. U Evropské komise dokonce prosadila, že poziční dokument, přijatý při uzavření přístupové kapitoly o justici, vnitru a "Schengenu", který předjímá zrušení slovensko-českého "nadstandardu", zůstává utajen! EK se tak prohřešila proti dobrým mravům svobody slova. České ministerstvo zahraničí ale postupovalo podle vládního nařízení z října minulého roku, které vládě navrhlo. Vláda jím zařadila do seznamu utajovaných skutečností všechny "citlivé politické, bezpečnostní a ekonomické informace z oblasti mezinárodních vztahů". Nahradila tak zákon o utajovaných skutečnostech axiomatem svévole: utajené zůstane vše, co my považujeme za citlivé. Snad se této protiústavní prostotě zasměje i Ústavní soud. Námitky poukazující na nutnost chránit se před hordami uprchlíků z Východu jsou účelové a nesmyslné. Nová omezení přílivu běženců nezabrání. Zákon spíše přispěje k opouzdření, izolování státu. Na úkor občanů hlavně v pohraničí upevní policejní dozor. Kdyby šlo české vládě o integraci, pomohla by Slovensku při ostraze jeho hranice s Ukrajinou, například penězi či vybavením, podílela by se na pomoci Polsku a Maďarsku při jejich imigračních problémech a v Unii a OSN by prosazovala stabilizační sociální programy v zemích, které lidé z hladu a bídy nejčastěji opouštějí.

31. května 2002 - Haló noviny - jšd:

Uzavře nový zákon česko-slovenskou hranici?

PRAHA - Na včerejší tiskové konferenci KSČM seznámil zástupce starosty obce Staré Hamry a předseda tamnějšího Jednotného zemědělského družstva Ing. Petr Šimeček novináře s problémy, které by vyvolalo zpřísnění hraničního režimu.
»Nový zákon se sice týká celých hranic republiky, ale rozčleňuje je na tzv. vnitřní a vnější a právě ty vnější se mají stát nově hranicemi s Polskem a Slovenskem. Pro nás na moravskoslovenském pomezí to znamená, že končí proklamované nadstandardní vztahy,« řekl Petr Šimeček, zvolený jako bezpartijní na kandidátce KSČM. »Osídlení na naší hranici není soustředěno do obcí jako v Čechách, ale je soustředěno do řady osad mezi lesy,« poukázal na problémy, které by zpřísnění hraničního režimu přineslo do reálného života občanů, kteří dosud mohli přecházet hranici na kterémkoliv místě. »Větší počet slovenských občanů chodí k nám za prací a není možné používat jen oficiální přechody. Ty jsou od sebe značně vzdáleny a znamenalo by to zajížďku 30 až 40 km, čili sama práce by se stala pro ně nedostupnou. Pro českou stranu by to samozřejmě mělo nejen ekonomický dopad. Slovenští zákazníci tvoří v obchodech zhruba třetinu. Ustal by i život společenský, návštěvy v rodinách a příbuzných, protože zhruba 40 procent manželství je smíšených, česko-slovenských. V obci je zdravotní středisko, jehož funkce je založena na počtu občanů. Mezi nimi je zapsáno na dvě stě slovenských občanů,« uvedl Šimeček. Na dotaz Haló novin kdo zajišťuje dopravu v oblasti, odpověděl zástupce starosty, že zatímco česká strana autobusové spojení zrušila, tak slovenská strana ho zajišťuje a vyjádřil obavy i ze zastavení cestovního ruchu, na který jsou napojeny z 27 procent cestovní kanceláře ve Frýdku-Místku.

V úmluvě z roku 1993 se uvádí, že občané ČR a SR mohou přestupovat hranici v kterémkoliv vhodném místě, pokud to neodporuje vnitrostátnímu předpisu nebo zákonu druhé strany. Nový zákon ovšem dovoluje výklad, že tato hranice bude uzavřena. »Je jasné, že zákon byl schválen na popud EU, které se nelíbí nadstandardnost vztahů mezi ČR a SR. Jako důvod je uváděna ilegální migrace. Tento zákon se však vůbec netýká ilegální migrace, ale omezení pohybu našich a slovenských občanů,« zdůraznil Šimeček a připojil: »Nebereme na vědomí rozdělení republiky.«
http://www.halonoviny.cz/index.php?id=18897

31. 5. 2002 - Haló noviny - (jšd):

PRAHA - Předseda ÚV KSČM Miroslav Grebeníček se na včerejší tiskové konferenci věnoval problematice zpřísnění režimu na státní hranici se Slovenskem,

požadavku KSČM na rovnoprávné postavení ČR v Evropě, a upozornil, co hlavně odlišuje program KSČM od programu ČSSD a neopomněl připomenout riskantní hospodaření obce Rokytnice nad Jizerou.

»Naše strana od samého počátku nesouhlasila s rozdělením Československa a nesouhlasí s dalším prohlubováním bariér mezi našimi státy,« řekl Grebeníček a označil tento problém za velmi závažný. Uvedl, že při projednávání zákona, týkajícího se zpřísnění režimu na státní hranici, hlasovali komunisté proti a po úpravách poslanecký klub KSČM zákon, který se týká celých hranic ČR, podpořil s výhradou, že je nutné ho doplnit. »Jako dluh vnímáme, že v tomto zákoně nebyl zaveden zvláštní režim pro hranice se Slovenskem, který by bral v úvahu specifický charakter místních vztahů,« zdůraznil předseda ÚV a dodal, že poslanecký klub KSČM připravuje novelu tohoto zákona, která příhraniční styk mezi občany ČR a SR bude řešit nadstandardně.

25. 8. 2001 - Dnes - Martina Macková:

Je na hranici s Polskem železná opona?

U hranic státu chybí přechody

S t a r é M ě s t o , O l o m o u c - Existuje mezi Olomouckým krajem a Polskem "železná opona"? Hejtman Olomouckého kraje Jan Březina tvrdí, že ano. Alespoň pro zboží. Jen tři hraniční přechody mohou lidé z Olomouckého kraje využívat k tomu, aby obchodoval se svým jediným sousedem - Polskem. Po zbývajících deseti se za hranice lze dnes jen procházet po svých, na kole, případně na lyžích. Tak vypadá novodobá "železná opona" na severu země.

"Máme partnerství s polskou obcí Stronie Śląskie. Od nás k nim je to jen deset kilometrů. Kdybychom tam však chtěli přijet, najedeme devadesát kilometrů. Přes náš přechod můžeme jen pěšky," popisuje ironii situace Jaroslav Macek, starosta Starého Města na Šumpersku.

U Starého Města sice hraniční přechod, stejně jako u dalších devíti, existuje, ale ani příslušnost obou států k bývalému sovětskému bloku nedarovala obci možnost jezdit za sousedy automobilem. "Děláme to takto: zavoláme si a oni pro nás přijedou autem až na hranici, my tam přijedeme také, naše auto necháme před hranicí a tu přejdeme pěšky. Stejně se i vracíme," říká starosta.

Takové komplikace ale ztrpčují lidem na obou stranách hranice život, a hlavně neumožňují rozvoj oblasti. "Jsme stále konečná. Lidem by nevadilo, že ztratí část klidu. Je tady vysoká nezaměstnanost a v části obce u hranice není ani obchod. S přechodem by se zvýšil cestovní ruch, začalo by se podnikat," vyjmenovává starosta vysněné výhody.

Za státem však obec chodí s prosíkem o celnici už pět let. Marně. Nyní jí chce v jednáních v Praze pomoci také vedení Olomouckého kraje. "Není to normální stav. Je to jak železná opona," míní hejtman Olomouckého kraje Jan Březina (KDU-ČSL). Olomoucký hejtman Jan Březina tvrdí, že hranice je neprostupná hlavně pro zboží. "Vlády obou zemí tento problém moc nepálí. Na druhé straně hranice ale žije 5 milionů lidí. To je obrovský potenciál pro obchod. Ten ale stagnuje," říká politik.

Ministerstvo vnitra se rozšířením, byť jen jediného přechodu z Olomouckého kraje do Polska, nezabývá. "Zatím jsme o tom nejednali," uvedl Jiří Hájek z ministerstva.
Mluvčí Generálního ředitelství cel Ivana Bednářová ovšem novému přechodu žádnou naději nedává. "Neuvažujeme o rozšiřování tohoto přechodu, ani o stavbách dalších přechodů. Vláda dala stop, neboť se čeká na vstup země do Evropské unie. Dokončujeme pouze rozestavěné celnice," řekla Bednářová.

Politické rozhodnutí se ale místním politikům nelíbí. "Podle největších optimistů budeme v EU už
v roce 2004. Střízliví optimisté jako já si myslí, že to bude až v roce 2007. Je nepředstavitelné, že to tady bude fungovat dalších šest let stejně jako nyní," kritizuje hejtman Březina.

Kraj sousedí se dvěma polskými vojvodstvími. Jeho zastupitelé nedávno schválili deklaraci o spolupráci mezi Olomouckým s Dolnoslezským krajem. Deklaraci bude následovat Dohoda o spolupráci. Hejtman Olomouckého kraje a maršálek druhého sousedního regionu - Opolského vojvodství - jsou dokonce rozhodnuti proti "železné oponě" protestovat hapenningem.

"Chceme na podzim uspořádat seminář o propustnosti hranice a pozvat i lidi z ministerstev. Zřejmě při té příležitosti maršálek přenese pytel brambor na českou stranu a já do Polska basu piv," prozradil mezinárodní plán Březina.

14. 06. 2002 - Právo - ab:

Valašské království bude rušit svoji hranici se Slovenskem

OSTRAVA - Valašské království se rozhodlo zrušit svou hranici se Slovenskem. Stane se tak v neděli 16. června na hřebeni Javorníků u horské chaty Kohútka, a to přeříznutím hraniční závory pilou ocaskou. Následně bude vztyčen pamětní sloup na památku tohoto "v historii obou zemí významného dne". "Důvody, které nás k tomu vedou, jsou jednak recesní, ale také chceme vyvolat vážnou diskusi o tom, co dále s hranicí mezi ČR a Slovenskem," řekl Právu správce Valašského království Tomáš Harabiš. Nový zákon o ochraně státních hranic má totiž zpřísnit režim ina česko-slovenské hranici. "My, jako recesní Valašské království si můžeme dovolit hranici zrušit, ale také chceme vyvolat dialog k tomuto problému v kontextu legislativních změn. Přísnější režim na hranici totiž bude mít negativní dopad na cestovní ruch, pocítí to chataři v příhraniční oblasti, může to omezit i vzájemné styky lidí, kteří zde žijí," upozornil Harabiš. Zmíněná akce je vyvrcholením dosavadní spolupráce se slovenským městem Považská Bystrica, kde Valašské království už v roce 2000 otevřelo svůj konzulát. Ten bude v neděli povýšen na ambasádu. "Chceme, aby hranice byla otevřená a průchozí, chceme dál spolupracovat s našimi partnery a přáteli na Slovensku," dodal. Akce nazvaná Bezhraniční valašení, kterou podpořila města Považská Bystrica a Rožnov pod Radhoštěm, začíná v 11 hodin a trvá "až do noci i déle". O dobrou náladu a zábavu se postará nejen "samotný akt pořezu hraniční závory, ale i mezinárodní kulturní vystoupení a dovádění". Každý, kdo dopoledne přijde na Kohútku, dostane pamětní list a prvních padesát účastníků získá na památku i dárek.

10. 4. 2003 - MF Dnes - Petr Broulík, Kateřina Mlčůchová:

Cesty přes hranici přehradí závory

Ministerstvo vnitra hodlá letos všechny cesty, které mimo hraniční přechody protínají česko-slovenskou hranici, přehradit zábranami. Mnohé obce v pohraničí to pokládají za zcestné.

Bílá - Ministerští úředníci nyní informovali obce na slovensko-české hranici o tom, že veškeré cesty mimo ty vedoucí k hraničním přechodům budou do konce roku zataraseny závorami. Ještě loni přitom zneklidnělé obce ujišťovali, že se zpřísnění zákona o režimu na hranicích nebude hranice se Slovenskem týkat.
Zátarasy mají umožňovat pouze průchod pěším. Obce to považují za zpřísnění hraničního režimu, které bude turisty odrazovat od návštěvy beskydských stezek. Navíc bude toto opatření obtěžovat místní obyvatele jezdící na své chaty a dotkne se i slovenských obyvatel, kteří každý den docházejí nebo dojíždějí těmito cestami do zaměstnání na českou stranu Beskyd.
Policisté argumentují tím, že zátarasy mají sloužit především k zajištění dnes velmi propustné hranice kvůli běžencům. "Není to náš výmysl, je to podmínka pro vstup země do Evropské unie," řekl oblastní ředitel služby cizinecké a pohraniční policie Jan Husar.
Tento argument však mnozí starostové moc nechápou. "Stát chce draze financovat to, co bude třeba za rok zase rušit. Právě protože vstoupíme do Evropské unie a určitě tam vstoupí i Slovensko. Pak budeme zase hranice bourat," řekl například starosta Bílé na Frýdecko-Místecku Vítězslav Kubačák.
Ten proto pokládá opatření policistů za zbytečné. "Přestože jsem toto oznámení postoupil stavební komisi obce, osobně ho pokládám za nesmyslné a scestné," řekl starosta Bílé.
Starosta Velkých Karlovic, odkud vede údolím Podťaté cesta do rekreační oblasti na Kasárna, která jsou už na slovenské straně, sice žádné oznámení o chystaných zátarasech nedostal, ovšem považuje toto opatření za zcela zcestné. "Proboha, snad tam nikdo závory dávat nebude. Stále tam dojíždí řada chatařů. Je krátkozraké přehrazovat silnice sousedních zemí těsně před vstupem do Evropské unie," kroutí hlavou starosta Miroslav Koňařík.
Mnohem větší šok mají z opatření starostové slovenských hraničních obcí. "Zrovna teď se jedná o vstupu Slovenska do unie a připadá mi, že si někdo v České republice spletl slovenskou hranici s ruskou," divil se například starosta Korně Jozef Kontrik. "Vždyť na naší straně je dvě stě chalup, kam dojíždějí chataři z Ostravy či Frýdku-Místku. To budou mít přes přechod pěknou okliku. Někteří lidé od nás kvůli tomu možná ztratí u vás práci, protože nebudou zvládat pětadvacet kilometrů navíc, aby se do ní dostali přes legální přechod," řekl starosta Korně. Starosta Klokočova Luboš Stríž řekl, že toto opatření je tragédie. "Připomíná mi to situaci, jako by měl vzniknout opět Slovenský štát. Určitě na to budeme prudce reagovat," řekl Luboš Stríž. Oblastní ředitel služby cizinecké a pohraniční policie Jan Husar řekl, že policie chce zavést režim citlivě. "Zvažujeme, že v některých obcích budou mít možná chataři nebo lidé bydlící v dotčených oblastech jakési magnetické karty, které jim spolu s občanský průkazem umožní průjezd zátarasy," řekl. Policisté chtějí zatarasit v Moravskoslezském kraji zhruba sto cest.

Beskydské obce už loni skepticky sledovaly projednávání zákona o ochraně hranic. Jak se spor mezi nimi a státními úřady vyvíjel?
- polovina dubna 2002 - parlament zákon schvaluje
- o týden později - obce se bojí odlivu turistů a úpadku, snaží se lobbovat u senátorů a ti jim slibují zákon zablokovat
- druhý den - senátem zákon projde i kvůli tomu, že v pátek mnozí chybí
- květen 2002 - obce apelují na prezidenta, ten ale zákon zakrátko podepíše


 viz Lesní cesty přehradí závory

24. 04. 2003 - Právo - Aleš Honus:

Na hranicích hrozí pokuty

I přes příchod jara nebyl dosud obnoven provoz na turistických hraničních přechodech, které Poláci 21. března uzavřeli kvůli válce v Iráku. Turistům, kteří hranici na značené turistické stezce překročí, tak hrozí pokuta ve výši několika tisíc korun. Do Polska lze nyní pěšky vstoupit jen na silničním přechodu nebo na přechodu určeném pro tzv. malý pohraniční styk - ten ale mohou využívat jen obyvatelé příhraničních okresů. Starostové obcí v blízkosti hranic, které jsou zejména v létě na turistickém ruchu závislé, věří, že Poláci brzo vyhlásí návrat k normálu. Strážci hranic ale naopak plánují posílení kontrol. "V turistických oblastech bývá v období zvýšeného ruchu každoročně zvýšena ostraha státní hranice," řekla mluvčí Oblastního ředitelství služby Cizinecké a pohraniční policie v Ostravě Daniela Vlčková. Dodala, že překročení hranice na turistické stezce musejí pohraničníci považovat za přestupek. Hrozí za něj pokuta, která může v nejhorším případě vyšplhat až na pět tisíc korun. Karel Markvart z Klubu českých turistů varuje, že zákaz může v létě zkomplikovat život velkému množství lidí. "Ty přechody jsou vyznačeny v mapách a turisté o zákazu nemusejí vědět. Nejen čeští, ale i zahraniční turisté tak můžou na výšlapu zažít nepříjemné chvíle. Já ale doufám, že zákaz bude aspoň do léta zrušený. Důvody pro něj snad již pominuly," řekl Markvart. Téhož názoru je starosta Nýdku (okres Frýdek-Místek) Jan Konečný. "Bydlím vedle komunikace využívané turisty a můžu říct, že jich i tak přes hranice proudí davy. U nás totiž máme přechody tři - jeden je na turistické stezce a další dva slouží pro takzvaný malý pohraniční styk. Ty normálně fungují, jenom si lidé musejí udělat asi půlhodinovou zacházku," řekl Konečný a dodal, že zákaz podle něj nemá logiku. "Důvody, které k tomu Poláky vedly, moc nechápu. To už mohli rovnou uzavřít všechny přechody," podotkl Konečný.